Petr Novotný: Zaveďme do systému zpětného odběru plechovek a PET lahví motivaci
O tom, co se dá dělat pro to, aby lidé v Česku více třídili nápojové plechovky a PET lahve, hovořil pro portál časopisu Svět balení Petr Novotný, senior konzultant nevládní neziskové organizace Institut cirkulární ekonomiky. Rozhovor navazuje na článek Třídění a recyklace obalů na křižovatce, který jsme zveřejnili v aktuálním čísle 123 tištěného časopisu Svět balení.
Institut cirkulární ekonomiky ve svých materiálech upozorňuje, že v Česku se vyrobí a na trh dostane 820 milionů kusů nápojových plechovek ročně, tj. 15.000 tun hliníku každý rok. Vysbírá a zrecykluje se pouhých 26 % plechovek. Nevytříděno jich tedy zůstává 74 %, to je v přepočtu 606,8 milionu kusů plechovek, 11.100 t hliníku ročně, které skončí z velké většiny na skládkách.
Také 27 % PET lahví se podle údajů Institutu cirkulární ekonomiky nedaří vysbírat a končí ve směsném odpadu. Při průměrném objemu PET lahve 1,3 litru a odhadované 25% míře jejich sešlápnutí jde o 473.850 m3 objemu materiálu, tedy o 430.800 kontejnerů s objemem 1100 l plně naplněných PET lahvemi. Ptali jsme se, co uvedená čísla znamenají, z čeho vycházejí, a jak se lze podle Petra Novotného dostat k lepším výsledkům.
Kde hledat příčiny stavu, který popisuje Institut cirkulární ekonomiky?
Systémy zpětného odběru, které jsou založené na dobrovolnosti, budou vždy limitované tím, že okolo 25 % obyvatelstva v domácnosti netřídí odpad. Mimo domácnost, například v zaměstnání, netřídí odpad dokonce téměř 60 % obyvatel, stejně jako když jsou venku na výletě nebo na procházce. PET lahve učíme Čechy třídit intenzivně posledních 20 let, podle studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo životního prostředí (MŽP), přitom Češi vytřídí jen 73 % PET lahví uvedených na trh. Další intenzifikace a zahušťování sítě žlutých kontejnerů má již na toto číslo jen minimální vliv. Systém založený na dobrovolnosti totiž narazil na svoji horní hranici a další limitovaný růst vytříděnosti může být dosažen jen za nadproporcionálně vysokých nákladů a úsilí.
Jak jsme na tom s tříděním nápojových plechovek?
U nápojových plechovek je to číslo ještě mnohem horší než u PET lahví. Podle dat ministerstva životního prostředí se jich zpět vybere opravdu jen 26 %. Je to dáno tím, že sběr plechovek nikdo moc neřešil, chybí pro něj rozvinutá infrastruktura šedých kontejnerů nebo multikomoditní sběr. Také obliba plechovek stran nápojářů rok od roku roste a s ní i množství plechovek uváděných na trh.
Co se dá s takovým stavem dělat?
Abychom omezili plýtvání, je nutné do systému zavést motivaci. A tou nejlepší motivací je záloha. Na Slovensku, kde dosahovali ještě horších výsledků než u nás, zavedli zálohový systém na PET lahve a plechovky a během necelých dvou let se v míře návratnosti materiálu dostali v PET lahvích i plechovkách nad 90 % a číslo jim ještě roste. Podobné úspěchy hlásí i mnoho dalších evropských zemí, které zálohování provozují.
Ještě je nutné zmínit jeden důležitý aspekt zálohového systému. Materiál v něm totiž putuje v uzavřené smyčce a je podrobován kontrole kvality na vstupu do systému. Z toho důvodu je ho možné opětovně použít k výrobě obalů určených pro styk s potravinami. Na druhou stranu PET vysbíraný současným způsobem může být stykem s ostatním odpadem kontaminovaný a nezíská proto certifikaci pro použití v potravinovém průmyslu a dojde tak k jeho degradaci a využití do produktů, které se už dál obvykle nerecyklují – mikiny z umělého vlákna či koberečky do aut apod.
Na základě čeho Institut cirkulární ekonomiky definuje data, která ohledně míry recyklace odpadů zveřejňuje?
Obecně je v České republice s daty v oblasti odpadového hospodářství velká potíž. Dat je málo a když už nějaká máme, tak jsou často nepřesná nebo nedostupná. Dobrat se nějakých spolehlivých dat často znamená spojovat si jednotlivé střípky z různých oblastí a chybějící dílky skládačky získat buď vlastním průzkumem, nebo od lidí z praxe. Když se budeme bavit konkrétně o nápojových obalech, tak informace o uvedeném množství na trh, zpětném odběru 73 % PET lahví a 26 % plechovek pochází z MŽP – z důvodové zprávy k obalovému zákonu. I když tato oficiální data respektujeme, nám v Institutu i tato čísla přijdou nadsazená. Sami jsme realizovali desítky analýz směsného komunálního odpadu ve městech, obcích, firmách, obchodních centrech, sportovních událostech a podobně. Podíl PET lahví na směsném komunálním odpadu dosahuje průměrně necelé jedno procento, což přibližně odpovídá asi 20 tis. tunám PET lahví, které nejsou vytříděné a končí na skládkách. Při cca 50 tisících tunách PET uvedených na trh to ukazuje na ještě menší míru procenntní vytříděnosti než MŽP oficiálně počítá.
Z těch oficiálně 73 % vytříděných PET lahví zase končí asi odhadem jedna třetina mimo recyklaci, tedy na skládkách spolu s dalším výmětem. Toto číslo nikde oficiálně nenajdete, ale lidé z oboru ho potvrdí, je to běžná praxe. Když máte odhad počtu lahví a plechovek, které končí v systému směsného komunálního odpadu, je už jednoduché dopočítat objem, který tam zabírají. Od nápojářů víme, že 80 % na trh uvedených PET lahví má objem 1,5 litru, průměrný objem je tedy 1,3 litru. My zase z analýz odpadu víme, že se PET lahve a plechovky v odpadu často vyskytují nezmáčknuté, proto ten odhad, že jsou průměrně „zmáčknuté“ z 25 %. Následně se jedná už o jednoduché výpočty.
Rozhovor připravil: Filip Hubička
Foto: Institut cirkulární ekonomiky
