Obaly v mlékárenství: Křehký balanc mezi ochranou výrobku a udržitelností
V dnešní době, kdy se zvyšuje důraz na udržitelnost a ekologické hledisko, nejsou stranou ani obaly pro mléko a mléčné produkty. Tato produktová kategorie patří mezi ty, u nichž je hledání rovnováhy mezi ekologičností obalu a ochrannou funkcí velmi komplikované z toho důvodu, že sortiment je obzvláště náchylný ke zkáze. Pokud přitom dojde k likvidaci samotného produktu z důvodu nedostatečného balení, jsou ztráty a dopady na uhlíkovou stopu násobně vyšší než při výrobě kvalitního obalu.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 121 (říjen–prosinec 2023). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro výrobce baleného zboží je zasílání zdarma.
Recyklace, snižování odpadu a používání obnovitelných materiálů jsou klíčovými trendy v oblasti obalů pro mléko a mléčné výrobky. Firmy balicí tento sortiment hledají udržitelnější, ale také atraktivnější varianty. V následujícím článku se podíváme na to, jak se jim to v poslední době dařilo.
Konec rukávků i sekundárních plastových víček
Společnost Danone inovovala obal jogurtového nápoje Actimel, který je vyráběn z HDPE. Balení zbavené plastové etikety bude postupně zavedeno u všech produktů značky dostupných v České republice s výjimkou výrobků Actimel Kids pro děti. „U této značky jsme se zavázali podporovat imunitní systém a také podnikat kroky k tomu, aby byly naše lahvičky udržitelnější a jejich recyklovatelnost se postupně zlepšovala,“ říká Hana Ďurajková, brand manažerka značky Actimel. Změnou balení projdou lahvičky Actimel v celé Evropské unii. Všechny potřebné informace zůstávají zachovány na vnějším kartonovém obalu, který spojuje jednotlivé lahvičky. „Tato záměna vyžaduje změny procesů a použitých materiálů v našich továrnách, což trvá určitý čas. Je proto možné, že výrobky Actimel ještě spotřebitelé nenajdou v nových lahvičkách, změna ale postupně proběhne u všech výrobků,“ dodává Hana Ďurajková. Pokud jde o konkrétní změny balicího procesu, bylo potřeba udělat úpravy etiketovacích strojů a implementovat nové technologie (nové stroje) k zajištění správných víček odpovídajících produktů, jelikož jsou na nich nyní vytištěné příchutě. Dále se jednalo o úpravy na seskupovacích strojích pro zajištění lahví na pickupech. Důvod, proč nebudou zrušeny sleevy u balení pro děti je marketingový. Podle vyjádření firmy pro Svět balení je v případě embosovaných lahviček bez rukávků komunikační propojení s dětmi mnohem obtížnější a hledání win-win řešení žádá více času.
Změna obalu ušetří podle Danone 17 tun plastu v České republice a 868 tun v celé Evropě v porovnání s předchozím obdobím. Plastový i kartonový obal je 100% recyklovatelný. Výrobce také uvádí, že od uvedení značky Actimel na český trh v roce 1992 došlo ke snížení hmotnosti lahviček z 9 g HDPE na 5,35 g v roce 2021.
Také ve společnosti Savencia Fromage & Dairy Czech Republic se při inovacích řídí především „zákony udržitelnosti“. „Většina inovací, které v současné době v oblasti obalů zavádíme, je výrazně motivována ekologicky. Snižujeme množství plastových obalů tam, kde jsou nadbytečné – například odstraněním sekundárních plastových víček u kulatých kelímků Lučina,“ říká innovation project director Petr Božoň. U sýrů balených do plastových vaniček používá firma tenčí plast a přecházíme k monomateriálům. „Zavádíme lépe recyklovatelné materiály a využíváme obalů, které již obsahují recyklát – například záměna plastového víčka u vaniček Lučina z PS materiálu na rPET, který je nejen lépe recyklovatelný, ale obsahuje 80 % recyklátu. Samozřejmě ale vždy tyto změny musí být prováděny tak, aby neměly dopad na jakost produktu, jeho senzorické vlastnosti a garantovaly zdravotní nezávadnost,“ dodává Petr Božoň.
Společnost Savencia F&D připravila také limitovanou edici obalů pro značku Král sýrů, která letos slaví sto let na trhu. Dnes již plísňové sýry typu camembert nenazve v tuzemsku nikdo jinak než Hermelín, přitom tento výraz poprvé použili pro Krále sýrů až v 50. letech minulého století. Hermelín se postupně stal označením pro celou kategorii. Ve spolupráci se studenty Vysoké školy kreativní komunikace vznikla limitovaná edice obalů Krále sýrů, která odráží historii značky. Každý ze speciálních designů je věnován jednomu desetiletí od 30. až do 80. let 20. století. Výroční obaly budou na pultech obchodů do konce tohoto roku.
O změny v oblasti balení se pokoušejí i menší hráči, např. společnost A. W. vyrábějící Olomoucké tvarůžky. Vzhledem k tomu, že produktová řada Olomouckých tvarůžků je ustálená (malé, velké, věnečky, tyčinky a kousky v různé gramáži a s různými příchutěmi) už několik roků a co do hmotnosti neměnná, neprováděla firma zatím zásadní změny v obalových materiálech. „Ty mohou ale nastat v časovém horizontu několika roků, kdy by měl být postaven nový výrobní závod. V souvislosti se zavedením nových technologií se logicky otvírá i prostor pro diskusi o nových obalech, materiálech či technologiích. Proto v současnosti s tvorbou technologické studie provádíme zjišťování, co je v oboru k dispozici,“ říká Vladimír Kovář ze společnosti A. W., který odpovídá za vnější vztahy.
Cukrová třtina, Connected Package i zálohované kartony
„Veľkú pozornosť venujeme najmä inováciám, ktoré smerujú do oblasti trvalej udržateľnosti. Za zmienku určite stojí náš aseptický obal Pure-Pak eSense bez hliníkovej fólie. Mnohí neradi vidia rastlinné nápoje v tejto kategórii, ale ostáva holým faktom, že momentálne je toto najdynamickejšie sa rozvíjajúca podkategória, ktorá priamo kanibalizuje na mliečnych výrobkoch,“ říká Boris Pavlačka, market unit manager CEE North společnosti Elopak. A pokračuje: „V tejto súvislosti spomeniem, že v spolupráci s našimi partnermi sme veľmi blízko k uvedeniu na trh ďalšieho českého plant base produktu. Inovácie však uvádzame aj v klasických mliečnych kategóriách, príkladom čoho je nový Mini formát, v ktorom nedávno uviedla spločnosť Olma svoj bio kefír.“
Společnost Tetra Pak přišla nedávno s produktovou inovací, která se týká víček, která lze díky nové technologii vyrábět z plastu vyrobeného z cukrové třtiny, jež pochází z odpovědně obhospodařovaných zdrojů. „Používáním výše zmíněných víček i papírových brček snižujeme spotřebu fosilních surovin a nahrazujeme je surovinami rostlinného původu. Neustále také pracujeme na zvyšování obsahu obnovitelných materiálů v našich obalech, čímž přispíváme ke snižování emisí oxidu uhličitého,“ vysvětluje Mauricio Contreras, marketing director společnosti Tetra Pak East Europe. Nápojové kartony obsahující plasty z cukrové třtiny v samotném obalu i uzávěru používají například společnosti Rajo či McCarter (ty jsou k dostání i v České republice).
Mauricio Contreras dále zmiňuje Tetra Pak Connected Package, což je řešení, které umožňuje využití digitalizace a QR kódů: „Díky této inovaci se tradiční role obalu výrazně rozšiřuje – Connected Package umožňuje předávat spotřebitelům libovolné množství informací, přičemž velikost povrchu obalu nehraje roli. Obaly se tak stávají jedinečnými nosiči dat a vytvářejí příležitost pro kreativní interakci se zákazníky.“ V dalších krocích se chce firma zaměřit na obaly, které budou mít efektivnější složení materiálu se zvýšeným podílem papírové složky. „Chceme nadále vyvíjet inovace, zejména v kontextu našeho hlavního cíle, kterým jsou uhlíkově neutrální nápojové obaly,“ podotýká Mauricio Contreras.
V Česku společnost umístila do nákupního centra Metropole Zličín automat na sběr a třídění nápojových kartonů, PET lahví a plechovek. Chce ukázat, že nápojový karton není jen obal na mléko a džusy, ale také druhotná surovina pro výrobu nových produktů. A společnosti vyrábějící nápojové kartony by rády se svými obaly „pronikly“ také do chystaného zálohového systému. „Zahraniční zkušenosti ukazují, že nejlepší cesta k vyšší míře recyklace vede přes závazné cíle zakotvené v legislativě,“ vysvětluje Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak. A pokračuje: „Alternativou by pak mohlo být rozšíření zálohového systému i na nápojové kartony. Tento systém je v současné době prověřován pouze pro plastové lahve a hliníkové plechovky. Zavedení zálohového systému může být vhodnou cestou, která spotřebitele motivuje k ještě lepšímu třídění a povede i ke zvýšení recyklace nápojových kartonů. Z průzkumu společnosti Tetra Pak vyplynulo, že 45 procent Čechů by zálohování přivítalo.“
Inspirace z letošního ročníku soutěže Obal roku
V letošní soutěži Obal roku uspěl také redesign obalu Pierot (výrobce Olma) v podání společnosti Greiner Packaging Slušovice. Původní obal vyráběný technologií vstřikování byla nahrazen obalem tvarovaným, cílem bylo snížit spotřebu polypropylenu a uhlíkovou stopu. Remodelace „nožičky“ kelímku vedla podle Greineru k úspoře 40 tun polypropylenu ročně. Dopady byly také v oblasti logistiky. Přepravní obaly pojmou větší množství takto upravených obalů na jogurt a důsledkem je, že každý rok není nutné vypravit 120 kamionů se zbožím. Navzdory změně si obal Pierot zachoval stejný objem produktu pro spotřebitele.
Do Obalu roku byl dnes přihlášen také tray pro produkt Lipánek, který vyrábí společnost Madeta. Tray z F-vlny pro automatické balení o tloušťce asi 1,1 mm byly nahrazeny balením v E-vlně. Podle výrobce, společnosti Thimm, došlo k významné úspoře nákladů na transport a skladování při současném zachování vlastností obalu na automatické lince.
S další inovací v rámci Obalu roku přišla značka Romadur (Madeta). Pro prezentaci produktu na Makro Czech Gastro Fest byla společností Thimm navržena a vyrobena forma sloužící pro rozpékání i pro následnou konzumaci sýru Romadur. Obal (resp. forma), který byl oceněn na Obalu roku v kategorii Ostatní, byl vyroben z vlnité lepenky foodWave | heatproof, která je vhodná pro přímý styk s potravinami a pro použití v klasické nebo mikrovlnné troubě. Toto řešení zajistilo prezentaci produktu a viditelnost značky po celou dobu akce a konzumace produktu. Celá forma byla přepravována naplocho a dala se rychle a jednoduše složit. Podle firmy mohla být díky formě na akci snížena kapacita obsluhy, bylo potřeba také méně nádobí a ušetřil se čas a voda na jeho umývání.
Šikana chemické recyklace
Co se týče dalších kroků Madety za poslední rok, významnou změnou v segmentu sýrů je nová řada modrých sýrů – Jihočeských niv – rozšířená o různé tučnosti, u které je sjednocen design znovu uzavíratelných obalů. „Ty mají navíc přínosné fyzikálně-chemické vlastnosti jako zvýšenou propustnost plynů, což je pro ‚dýchání‘ modrých sýrů důležité. Významnou inovací je také nová řada trvanlivých a déle čerstvých mlék. Z klasického balení Tetra Pak jsme přešli na formát slim. Podstatné je, že jsme sjednotili technologii výroby obou druhů mlék, tím pádem i jejich obaly, a díky tomu méně zatěžujeme životní prostředí,“ říká Jan Teplý, provozní ředitel společnosti Madeta. Jihočeská mlékárna slavila v červnu letošního roku, kdy se její Sýr na pánev s uzeným sýrem stal absolutním vítězem v letošním ročníku soutěže Mlékárenský výrobek roku, která mj. posuzuje obalovou inovativnost.
Jan Teplý se vyjádřil také obecněji k vývoji v mlékárenství ve vztahu k obalům: „Trendy v této kategorii jsou relativně dlouhodobé – vyšší úroveň recyklovatelnosti, redukce gramáže obalového materiálu a snižování ekologického dopadu. Z principu s tím sice souhlasím, potíž je ale v tom, že momentálně jsou tyto trendy prosazovány silově a iracionálně.“ Za příklad uvádí podíl recyklátu v potravinovém obalu, který vzniká mechanickou recyklací: „Může to vést k sekundární kontaminaci potravin těžkými kovy, radioaktivními látkami nebo anorganickými termostabilními jedy, a to včetně obalů výživy pro děti. V tomto ohledu si navíc ‚pomáháme‘ sami nesmyslnými nařízeními, když například šikanujeme chemickou recyklaci, která ale jako jediná dokáže tento typ látek odstranit. Extrémní úroveň recyklovatelnosti dokonce zvyšuje uhlíkovou stopu.“
V jogurtech nejvíce promuje Olma, v másle Madeta
V závěru si můžeme podívat na to, jak si stojí značky a jejich obaly z hlediska promocí. Nejpromovanější značkou bílých jogurtů je Olma (Olma; 16 %) následovaná značkami Milko (Polabské mlékárny; 8 %) a CHM (Choceňská mlékárna; 7 %). Vyplývá to z dat Focus Cz Marketing- and IT Research publikovaných 17. srpna na webu zboziaprodej.cz. V jogurtech ovocných jsou pak nejpromovanějšími značkami Olma (28 %), Mlékárna Valašské Meziříčí (9 %) a Danone (9 %) stejnojmenných producentů. Promočním lídrem kategorie jogurt funkční byla v uplynulých 12 měsících značka Hollandia (Hollandia Karlovy Vary; 45 %), promoční jedničkou v jogurtech typu skyr značka Milko (Polabské mlékárny; 54 %). Nejvyšší reklamní výkon v kategorii máslo uskutečnila Madeta (Madeta; 15 %) následovaná značkami Tatra (Mlékárna Hlinsko; 9 %) a Président (Lactalis CZ; 5 %). Více než čtvrtinu celkového reklamního výkonu podmáslí uskutečnila značka Moravia (Moravia Lacto; 27 %). Promočním lídrem kategorie čerstvé mléko je značka Olma (Olma; 27 %) následovaná značkami Moravia (Moravia Lacto; 13 %) a Kunín (Lactalis CZ; 13 %). Nejpromovanějšími značkami trvanlivého mléka jsou Jihočeské mléko (Madeta; 26 %), Kunín (Lactalis CZ; 10 %) a Pragolaktos (Mlékárna Pragolaktos; 7 %).
„Balíme částečně ručně, částečně strojově“
Naše zboží – Olomoucké tvarůžky – lze z hlediska obalů rozlišit takto: Tvarůžky malé, velké, věnečky a speciály (klasické tvarůžky, ale pouze tři kolečka, aby lépe zrály) balíme do polopropustné fólie na strojích Alpma. Tyčinky dáváme do vaniček a ty dále do fólie. Do plastových vaniček balíme malé, velké, věnečky a kousky v různých hmotnostech – 125, 420, 850 a 1000 gramů. Ty zavíčkováváme a poté na smršťovačce foliujeme, Stejný postup platí i pro prémiový sortiment jako Hanácký oheň, Pusinky, Pozdrav z Loštic, Čtyřlístek, Trio. Kvůli přepravě se poté výrobky skládají do krabic z kartonu – buď uzavřených, nebo do „rukávu“, tedy tunelu bez čel. Naši pracovníci vkládají zboží do obalů ručně, obaly jsou následně skládány a lepeny automaticky. Pro odběratele, kteří produkty dále zpracovávají, jako jsou řezníci či lahůdkářství, dodáváme pětikilogramové plastové pytle.
Vladimír Kovář, vnější vztahy, A. W.
„PET z talového oleja“
Za pozornosť určite stojí oblasť trvalej udržateľnosti. Či už ide o výhradné používanie materiálov z obnoviteľných zdrojov alebo celkové znižovanie emisií skleníkových plynov. Napríklad v našich produktoch čoraz viac používame PET vyrobený z talového oleja ako vedľajšieho produktu výroby papiera. To všetko samozrejme ide ruka v ruke so zachovaním kvality, bezpečnosti a funkčnosti kartónových obalov.
Boris Pavlačka, market unit manager CEE North, Elopak
„Snižování gramáže ohrožuje kvalitu potraviny“
Snižování gramáže obalového materiálu je do určité míry logické, ale překročení určitého bodu může způsobit rychlejší zkázu potravin. Zatímco obaly se na uhlíkové stopě podílejí ze 4–6 procent, potravina sama o sobě a její získání z 95 procent. Začne-li se potravinářský výrobek rychleji kazit, způsobí nárůst uhlíkové stopy o desítky procent.
Jan Teplý, provozní ředitel, Madeta
„Automatizace na všech úrovních“
Velkou pozornost věnujeme sekundárním obalům, kdy například snižujeme gramáž papíru u obalů z kartonu či vlnité lepenky napříč celým naším portfoliem. Neustále modernizujeme strukturu balíren a výrazně zvyšujeme podíl automatizace balení na všech úrovních.
Petr Božoň, innovation project director, Savencia Fromage & Dairy Czech Republic
„Méně kompozitů“
V rámci zodpovědného přístupu k enviromentální problematice dlouhodobě snižujeme hmotnost obalového materiálu, tento proces však není nekonečný. Musí být v první řadě zajištěna bezpečnost potravin a snižování hmotnosti obalového materiálu nesmí mít dopad na logistiku hotových výrobků. Jedním z trendů, které vnímáme, je omezení různých kompozitních obalů (obalů složených z rozdílných materiálů a špatně oddělitelných). Cestu spatřujeme v mono materiálových obalech nebo takových obalech, aby se části z různých materiálů daly snadno oddělit a zvlášť roztřídit.
Jaroslav Semerák, marketing manager Hollandia, Hopi Holding
Článek připravil: Stanislav D. Břeň
