Česko je o krok blíže k zavedení zálohového systému
Příprava zálohového systému pro nápojové obaly v Česku se zase o něco přiblížila. Návrh novely zákona týkající se mimo jiné zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Například Iniciativa pro zálohování to vítá jako krok správným směrem, který napomůže zlepšit současnou situaci ve prospěch životního prostředí a zbytečně neplýtvat materiály. V současném systému třídění končí více než polovina PET lahví a tři čtvrtiny plechovek na skládce či ve spalovně. Zálohový systém zajistí podle zmíněné iniciativy až 90% návratnost PET lahví a plechovek, z nichž se opět vyrobí nápojové obaly, a přitom nebude vyžadovat finance z veřejných zdrojů.
Návrh předpokládá spuštění zálohového systému v tuzemsku začátkem roku 2026. „Oceňujeme tento krok ministerstva životního prostředí, který staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý především ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému budeme schopni do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, s tím, že podle návrhu má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní ve Skandinávii, v Pobaltí nebo na Slovensku.
Zálohovat by se měly plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. Podobně jako v zahraničí staví systém na přirozeném místě vracení obalů, což jsou převážně obchody, a kde již dnes jsou spotřebitelé zvyklí vracet skleněné lahve od piva.
Obchodníkům bude kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Systém by měl fungovat na neziskovém principu a podle Kristýny Havligerové je důležité, aby mohl operátor volit nákladově nejefektivnější řešení, což zajistí, aby byl systém ekonomicky soběstačný, efektivní a jeho hospodaření vyrovnané. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.
Návrh zákona však může v meziresortním připomínkování dostát určitých změn. Iniciativa pro zálohování věří, že však dojde pouze ke změnám, které návrh zákona posunou k lepšímu. Klíčová bude diskuse ke kompenzačnímu příspěvku od operátora systému pro města a obce. Tak jak je navržený, nikde jinde v Evropě podle iniciativy neexistuje. „Chápeme obavy měst a obcí ze změny. Uvědomujeme si, že v třídění odpadu je za nimi velký kus práce. Umíme si proto představit finanční příspěvek na adaptaci na nový systém. Nicméně současných navržených 15 % z nevybraných záloh by obcím jen během prvních pět let přineslo do rozpočtu více než jednu miliardu korun,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „Podle propočtu ministerstva si díky legislativní změně přijdou v průměru na 39 korun za každého občana navíc oproti současnému stavu. S ohledem na to, že zálohování je systém financovaný výrobci, kteří mají ze zákona povinnost postarat se o obaly a také zajistit povinnou složku recyklátu v nich, je kompenzace obcím velkorysá.“ Změna na nový systém by měla být v jejich hospodaření ve výsledku neutrální, města a obce by na ní neměly vydělávat.
Zálohové systémy pro PET lahve a plechovky fungují už ve 14 evropských zemích, které díky nim dosahují účinnosti recyklace přes 90 %. Jako zatím poslední se na konci listopadu přidalo Rumunsko. Prakticky ve všech ostatních členských zemích EU je zavedení zálohového systému plánováno či zvažováno.
Ilustrační foto: Pixabay.com