Když se podíváme na dnešní obalový průmysl, je zřejmé, že udržitelnost je více než líbivý buzzword. Mnoho společností už má své závazky v oblasti udržitelnosti hluboce zakotveny ve svých hodnotách a firemní kultuře. Do centra pozornosti se posunuly udržitelné obaly a firmy hledají způsob, jak uzavřít smyčku a minimalizovat negativní dopad obalů na životní prostředí, ale zároveň vytěžit vše z jejich pozitivních vlastností. A pak přiletí černá labuť – SARS-CoV-2. Změnila se tato strategie v době koronavirové pandemie? Je zde příležitost pro nová udržitelná řešení? Jak by mohla udržitelnost v obalovém průmyslu vypadat po pandemii covidu-19?

Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 107/2020. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v luxusním tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro výrobce baleného zboží.

PŘED PANDEMIÍ: UDRŽITELNOST NA PRVNÍM MÍSTĚ

V posledních letech se udržitelné obaly staly prioritou jak pro spotřebitele, tak pro různé hráče v obalovém průmyslu: výrobce baleného zboží, dodavatele obalů i maloobchodníky. Spotřebitelé byli nároční, dožadovali se více informací o tom, z jakého zdroje obalový materiál pochází a jak lze tento materiál recyklovat. V podstatě chtěli vědět, jaký dopad na životní prostředí, v kontextu cirkulární ekonomiky, bude mít jejich spotřebitelské chování. Role výrobců obalů a obalových řešení muselo zapadnout do komplexnějšího obrazu, kde všichni – od vlády, přes maloobchodníky, průmysl a spotřebitele – spolupracují.

Semafor pro dodavatele

Maloobchodníci využili své pozice mezi výrobci baleného zboží a spotřebiteli, aby tlumočili výrobcům požadavky spotřebitelů. Někteří maloobchodníci, jako například Tesco, šli tak daleko, že instalovali jakýsi semafor, který reguluje tok obalů do spotřebitelské sítě. Klíčové body ve strategii udržitelnosti obalů shrnuje Lukáš Mikloš, CE lead packaging manager společnosti Tesco Stores SR: Vhodný design obalů v první řadě s ohledem na výběr/kombinaci materiálů z pohledu recyklovatelnosti, reprezentovaný takzvaným semaforem obalových materiálů, který jsme před uvedením konzultovali s odborníky z Eko-Komu; udržitelný sourcing (papír); snižování podílu plastů v balení vlastní značky.

Nejenom mezinárodní řetězce, ale i čeští maloobchodníci, naskočili na vlnu udržitelnosti. Největší česká maloobchodní skupina Coop například připravila pro své zákazníky kampaň k tématu ochrany životního prostředí My třídíme, třiďte s námi. „Na odnosných taškách, které si lidé z prodejen Coop odnesou, najdou „Recyklujte… zamyslete se, než něco vyhodíte do odpadu“ spolu s barevným vyobrazením všech druhů kontejnerů. Kampaň také edukativní formou informuje zákazníky, jak správně třídit a co provádět s odpadem,“ říká Pavel Březina, předseda představenstva SČMSD (skupina Coop). I maloobchodníci prodávající spotřební zboží se zapojili ve velkém stylu. Ikea se v povědomí spotřebitelů profiluje jako jedna z nejudržitelnějších firem. Nicméně za touto image „zelené firmy“ jsou i konkrétní kroky. Společnost například z balení odstranila veškerý EPS (expandovaný polystyren) ze sortimentu bytových doplňků, výjimkou zůstávají některé kuchyňské spotřebiče, a celkový podíl plastů používaných při balení klesl pod 10 %, převážnou většinu obalového materiálu tak tvoří papír nebo lepenka.

V první linii

Principy udržitelnosti prosadili do praxe také výrobci baleného zboží. Nápojáři byli jednoznačně v první linii, protože jejich výrobky jsou nejvíce spjaty s obalem. „V oblasti nápojových obalů se zaměřujeme na tři pilíře – ekodesign (nepoužívání tzv. rukávků a snižování množství barev), vysokou míru sběru nápojových obalů a opakovanou recyklaci zpět do nových lahví,“ říká Andrea Brožová, group PR manager společnosti Mattoni 1873. Pivní skupina Plzeňský Prazdroj v rámci dlouhodobé strategie udržitelnosti od letošního ledna úplně přestala stáčet pivo do PET lahví. V současné době je až 78 % obalů z jejich portfolia vratných a znovupoužitelných, přitom všechny jsou recyklovatelné. „Vnímáme také rostoucí zájem ze strany spotřebitelů o nápoje v plechovkách. Významně se zabýváme jejich sběrem, tříděním a recyklací. Naše plechovky jsou již zhruba z poloviny vyrobené z recyklátu,“ uvádí Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace společnosti Plzeňský Prazdroj.

Potravinářská společnost Nestlé dlouhodobě usiluje o snižování hmotnosti obalů, dbá o jejich recyklovatelnost a vyvíjí obaly z recyklátu vhodného pro potravinářství. Jak popisuje Katja Seidenschnur, ředitelka divize cukrovinek Nestlé Česko a Slovensko: „Z našich displejů odstraníme plastové součásti, výplně v dárkových krabicích Orion budou průhledné, aby byly lépe recyklovatelné, a do příštího roku vyrobíme obaly Lentilek zcela bez plastů. Již minulý rok jsme začali balit ořechové tyčinky YES! do papírových obalů na vysokorychlostní balící lince, což byla významná inovace směrem k lepší recyklovatelnosti obalů těchto tyčinek.”

Snahou globálního hráče s drogistickým zbožím, společnosti Henkel, je vyrábět ekologicky šetrné obaly a produkty a zároveň edukovat spotřebitele v ekologickém chování. „Ti přímo na baleních našich produktů najdou komunikaci, vyzývající je, aby před recyklací odstranili rukáv z láhve do koše. Například naše láhve Silan Suprême a Silan Suprême Perfume Pearls jsou nejen vyrobeny ze 100 % recyklovaného PET, ale příslušné rukávy jsou perforované a označeny odpovídajícím způsobem. Do roku 2025 chceme při výrobě našeho spotřebního zboží v Evropě používat až 35 % recyklovaných plastů,” dodává Roman Kýr, prezident Henkel ČR. V oblasti drogerie je totiž největší tlak na ekologii, a zejména menší hráči udávají směr celému trhu. Jak vysvětluje Nataša Foltánová, zakladatelka Tierra Verde, výrobce ekodrogerie bez obalu, „Udržitelnost je v samotném genu našeho fungování. Veškeré odpadní obaly od surovin do naší výroby se upcyklují. Vyrábí se z nich užitečné předměty pro další využití – například tašky, pouzdra, obaly na knihy a dokumenty.“

Nová udržitelná řešení

Aby mohli být výrobci baleného zboží co nejudržitelnější potřebovali spolupracovat se svými dodavateli na hledání nejlepších obalových řešení. Nejtěžší pozici na trhu měli jednoznačně výrobci plastových obalů, protože plast je dlouhodobě vnímán spotřebitelem jako největší udržitelný hříšník. Ale výrobci plastových obalů se rozhodně nezalekli a postavili se výzvě čelem. Generální ředitel greiner packaging Slušovice Ivo Benda popisuje tři základní roviny udržitelnosti obalů: použitý materiál, design obalu a bariérové (ochranné) vlastnosti obalu: „Již dlouhodobě sázíme na polyolefiny, tedy zejména polypropylen a polyethylen. Tyto plasty jsou zdravotně nezávadné a velmi dobře se recyklují. Navíc se v případě zájmu dají krom ropy vyrábět také z obnovitelných surovin. Naším cílem je vyrábět takové obaly, které nabídnou optimální poměr mezi ochranou potravin a dopady na životní prostředí.“

Výrobci papírových obalů zase museli vyvracet mýty, že kvůli poptávce po papíru a produktů z něj na Zemi ubývá lesů, nebo se dokonce nezákonně kácejí pralesy. Nicméně i zde vznikají nová udržitelná řešení. Například společnost Smurfit Kappa na začátku roku představila novinku Topclip – udržitelnou alternativu pro foliové multipacky plechovek. Jan Kaprhál, innovation & marketing manager CZ/SK Smurfit Kappa dodává: „Jsme aktivními partnery v projektu 4evergreen (CEPI), kde se snažíme prosadit mimo jiné pravidlo 95/5, což by znamenalo, že obal je minimálně z 95 % tvořen recyklovatelnou surovinou a těch zbylých 5 % nenaruší a neznehodnotí recyklaci hlavní složky.“ Jednodušší pozici na trhu měli výrobci skla, jak popisuje Štěpánka Bartoňová, manažerka komunikace O-I Czech Republic: „Udržitelnost je podstatou sklářského řemesla. Sklo je 100% recyklovatelné, nemusí se nikdy recyklovat na méně hodnotný produkt nebo skončit na skládce. Při recyklaci skleněných střepů nedochází ke změně chemického složení, a proto jsou vhodné k opakovanému použití ve výrobě.“

Transportní balení v zájmu udržitelnosti

Usnout na vavřínech nemohli ani výrobci transportního balení, i jejich produkty se snažili minimalizovat dopad na životní prostředí po celou dobu své životnosti. „Samo jádro našeho podnikání, tedy pronájem palet a dalších přepravních platforem, je založené na principech cirkulární ekonomiky, a tedy udržitelného modelu podnikání. Pro výrobu našich palet používáme dřevo ze zdrojů, které se nepodílí na odlesňování planety, v případě plastových palet je vyrábíme z velké části z plastového recyklátu mimo jiné vyrobeného z neopravitelných plastových palet,“ doplňuje Jan Kočárek, collaborative transport solutions senior manager Europe společnosti CHEP CZ. Prostor se otevřel i pro nové hráče s business modely založenými stoprocentně na udržitelnosti v transportním balení, jako například společnost Stabilplastik, jejímž cílem je přispívat k co nejefektivnějšímu využívání sekundárních zdrojů – plastů, které tak nalézají využití jak v logistice (přepravní palety), tak v pozemním stavitelství (odvodňovací žlaby) a dopravě (mobilní svodidla).

Udržitelnost v obalovém průmyslu se zdála být nezastavitelná. Všichni významní hráče na trhu, a i sami spotřebitelé byli za jedno: Za každou cenu musíme posunout obalový trh dál směrem k cirkularitě, a tím napomoct chránit planetu. Jenže i nejlepší plány a nejjednotnější názory mohou být zasaženy nečekanými událostmi – takzvanou černou labutí – jak se stalo letos v březnu.

PŘI PANDEMII: JINÉ PRIORITY

Přiletěla labuť

Nový koronavirus, SARS-CoV-2, se začal raketově šířit. Přijatá nouzová opatření dopadají na všechna odvětví včetně obalového průmyslu. Hlasy z obalového sektoru jsou vyslyšeny a obalový průmysl je zařazen mezi klíčové odvětví. Vlivem zavření škol, výkupen papíru, sběrných dvorů nebo obchodů se z přebytku sběrového papíru stává rázem nedostatek. Hodnota sběrového papíru začala stoupat. Asociace českého papírenského průmyslu (ACPP) apelovala na vládu, kraje i obce, aby byl udržen maximální možný sběr použitého papíru, a tím zachována dostupnost sběrového papíru na následnou výrobu nového papíru a lepenky. Výkupny a sběrné dvory se znovu otevřely teprve 7. dubna. Slovensko dokonce kvůli pandemii o rok (2023) odkládá zavedení zálohování PET lahví a plechovek.

I nakládání s komunálním odpadem v době pandemie covidu 19 se změnilo, narostla jeho produkce, jak upozorňuje Petr Šikýř, provozní ředitel společnosti Eko-Kom. Na začátku nouzového stavu některé odpadové firmy uvažovaly o omezení či úplném zastavení sběru a dotřiďování tříděného sběru. Obávaly se totiž zvýšeného rizika nákazy svých pracovníků. Díky rychlé a aktivní spolupráci Ministerstva životního prostředí, Státního zdravotního ústavu, společnosti Eko-Kom a odpadářských asociací se ale podařilo velmi rychle nastavit podmínky sběru a dotřídění tak, aby byla zajištěna maximální ochrana personálu. Nový koronavirus měl dopad na všechny firmy v zemi, a recyklační byznys nebyl výjimkou. Nicméně pár linek fungovalo bez přestávky, jako například recyklace LDPE folií v provozu Suez CZ v Němčicích nad Hanou. „Nejsme závislí na odběru z externích třídicích linek, vstup pochází povětšinou od průmyslových zákazníků. Na straně odbytu hraje roli dlouhodobá strategie, abychom nebyli závislí na jednom odběrateli. Navíc v době krize je zvýšená spotřeba plastových pytlů na odpady, a ty jsou právě výsledným produktem z našeho regranulátu,“ komentuje Kateřina Kodadová, vedoucí oddělení komunikace společnosti Suez.

Hned od počátku krize bylo důležité zaměřit se na jinou udržitelnost, a totiž udržení výrobních kapacit. S přibývajícím počtem nakažených osob vzrostlo i riziko možného zanesení nákazy na pracoviště. V největší české papírně Mondi Štětí přišli sami zaměstnanci s návrhem, že nejbezpečnějším řešením pro jejich rodiny i kolegy bude zůstat v práci nepřetržitě – i mezi jednotlivými směnami. Závod je totiž klíčovým prvkem systému sběru recyklovaného papíru a důležitým producentem papíru pro balené zboží, který je v době nárůstu online nákupů takřka nepostradatelný. Smurfit Kappa představil nové portfolio výrobků s názvem Design for Help – přepážky z vlnité lepenky oddělující jednotlivá pracoviště, postele z vlnité lepenky pro dočasné nemocnice a prostory pro izolaci plus provizorní nábytek, včetně polic a stolů. Výrobce plastových obalů Greiner Assistec začal na trh dodávat plastový štít Greiner Visor, který nabízí ochranu proti všem typům tekutin a kapiček.

Během pandemie přibyly jednorázové obaly

Vnímání obalu mezi spotřebiteli se radikálně mění. Lidé si v době pandemie začínají mnohem více uvědomovat, že obal má jednu důležitou funkci, a to ochranu potravin a zdraví člověka. V rámci hygienických opatření tak výrazně přibylo jednorázových kelímků, krabiček a obalů. Většina pečiva v obchodech je prodávána v plastových obalech. Role maloobchodníků je v pandemii významná. „Do čela priorit nyní samozřejmě vstoupila osvěta na prodejnách ohledně dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel podle aktuální legislativy. Hodně energie musí prodejci vynakládat na zajištění ochranných prostředků nejen pro své zaměstnance, ale i pro zákazníky. Především pak nařízení k používání jednorázových ochranných pomůcek a větší balení zboží jde obecně proti ekologickému trendu, což řeší i ostatní obchodníci,“ vysvětluje Pavel Březina, předseda představenstva SČMSD (skupina Coop).

Řetězce přestaly lidem nalévat kávu do vratných kelímků a šly zpět k jednorázovým obalům. Bezobalové obchody pro rozvoz a výdej začaly používat jednorázové skleněné a papírové obaly. V současné situaci je to přijatelná cena za možnost dále podporovat ekologické zemědělství a nakoupit šetrně kvalitní zboží. Chápou to však jako dočasný kompromis. To potvrzuje i Petra Roulland, head of private brand Bez kompromisu ze společnosti Rohlik: „Aktuálně v době pandemie jsme dočasně přerušili zpětný odběr vratných obalů a nákupních tašek. Je to jedno z opatření, které nám pomohlo zajistit bezpečnost při předání nákupu. Kurýr aktuálně nechává zákazníkovi nákup za dveřmi, poodstoupí tak, aby nepřišli se zákazníkem do kontaktu. Po ukončení nouzového stavu se ke zpětnému odběru opět vrátíme.“

PO PANDEMII: NEJASNÁ BUDOUCNOST

Nové paradigma udržitelnosti?

Jako každý pták, i černá labuť časem odletí. Pandemie skončí a všichni doufáme, že se vše vrátí k normálu. Ale vrátíme se opravdu tam, kde jsme byli, anebo si budeme muset zvyknout na „nový normál“? Všichni hráči na obalovém trhu, které jsme oslovili při přípravě tohoto článku, odpověděli jednomyslně, když jsme se zeptali na budoucnost udržitelnosti: musíme pokračovat – nemáme na výběr. Ale jak skloubit dohromady tato optimistická prohlášení s faktem, že se svět změnil?

Hygiena versus udržitelnost?

I když pandemie skončí, některá hygienická opatření, která se zavedla při pandemii, pravděpodobně zůstanou. Například budeme moct někdy zase koupit pečivo, které leží jen tak v obchodech? Budou baristé moci znovu nalévat kávu do znovupoužitelných kelímků? Jakou mají budoucnost bezobalové obchody? Možná se bude muset trochu změnit jejich obchodní model. Například Petr Báča, zakladatel a CEO ze společnosti MIWA, která dodává technologie pro nákup bez obalu, prozrazuje, že již uvažují o vývoji bezkontaktní formy nakupování, kdy by si zákazník mohl nalít nebo nasypat produkt do svého obalu bez použití dotykového displeje, nebo nutnosti kontaktu obalu s hrdlem násypníku. Udržitelnost se musí nově v myslích spotřebitelů spojit s původním posláním obalu: ochranou výrobku. Jak zdůrazňuje obalový expert Vlado Volek: „Zde se projevuje základ myšlenky balení – snaha člověka o přežití. Toto byl podnět rozvoje obalové techniky, totiž uchovat potraviny na dobu mimo sklizňové sezony. Udržet se při životě značí ochránit se před virem. A to všemi dostupnými prostředky včetně balení.“

Online obchody na vzestupu

Další velkou změnou, která nastala při pandemii a která zřejmě zůstane, je obliba spotřebitelů nakupovat online. Před pandemií byl e-commerce v České republice a na Slovensku již na vysoké úrovni, ale pandemie naučila Čechy a Slováky nakupovat takřka všechno online, obzvlášť potraviny. Vrátí se běžní spotřebitelé do obchodů, anebo nadále budou nakupovat ve zvýšené míře prostřednictvím e-shopů? Je jasné, že spotřeba obalů pro prodej v obchodech je daleko menší, než pro prodej přes e-shopy. Prioritou na obalovém trhu zřejmě bude najít nová udržitelná řešení pro e-commerce (ochránit výrobek, ale také udržet hygienické standardy balení).

Boj s ekonomickou krizí

Poslední klíčová změna, která zůstane i po ukončení pandemie, je ekonomická. V důsledku pandemie koronaviru se letos očekává pokles ekonomiky o osm procent, a i přes obnovení růstu se do konce příštího roku nelze dostat na úroveň před pandemií. Jaký to bude mít dopad na spotřebitele? Budou mít stále ochotu a zejména finanční možnosti si připlatit za udržitelnější výrobky? Většinou je cena „udržitelných obalů“ vyšší než „neudržitelných“ – budou spotřebitelé nadále ochotni, i když budou mít méně peněz ve svých peněženkách, kupovat výrobky v obalech, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, anebo dokonce výrobky bez obalů? David Hloušek, technical sales specialist SEE ze společnosti Avery Dennison, která vyrábí etikety je optimistický: „Ekonomický motor zpomaluje a spotřebitelé budou více přemýšlet, jak svoje peníze utratí. Pandemie nám otevřela oči v tom smyslu, že nejsme nesmrtelní a že není k dispozici žádná planeta B. Ekologické materiály budou preferovány ve větší míře a umožní diferenciaci produktu v místě prodeje.“

A v neposlední řadě, jak budou této nové ekonomické situaci čelit firmy? Zdá se, že odhodlání firem podporovat udržitelnost a stanovovat si ambiciózní cíle se ani během koronavirové krize nemění. Pokud se ale sníží prodeje a následně zisky, budou mít společnosti stále dost finančních prostředků investovat do udržitelnějších řešení? Zásadní bude také legislativní zakotvení, a to nejen na české straně, ale především v rámci Evropy. Vůle jednoznačně zůstává, otázkou je, jak rychle dokážeme překonat nové překážky, které nám pandemie covidu-19 postavila do cesty k větší udržitelnosti.

 „Současná situace nás nutí se více zamýšlet nad souvislostmi“

Vladimír Kočí – děkan Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT

Začínáme více řešit soběstačnost našeho hospodářství a jeho závislost na přírodních zdrojích včetně vody. Objevujeme, že bez spolupráce mezi firmami i mezi sousedními státy to nepůjde. Oběhové hospodářství svým důrazem na propojování „sousedů“ je výbornou inspirací pro současné dění způsobené globální obavou z koronaviru.

„Obalový průmysl kopíruje hospodářskou situaci“

Vlado Volek – obalový expert a zakladatel Obalového institutu SYBA

Jsou sektory, které rostou rychleji, jiné stagnují či zpomalují a tomu odpovídá i poptávka po vhodných obalových technologiích, obalových materiálech a obalech. V tomto principiálním pohledu se nic nemění. Roste e-commerce, porostou kvantitativně, ale i kvalitativně obaly pro e-shopy. Již v čase nouzového stavu rostly požadavky po některých obalech vyvolané spotřebou specifických druhů zboží (ochranné a dezinfekční prostředky), ale i například nátěrových hmot. Nucený pobyt doma vyvolal u mnoha osob potřebu vymalování bytů, a tak tato nenormální situace produkci některých obalů, zpomalila či zmrazila (automotive), jiné běžely standardně (potraviny) a jiné naopak akcelerovaly (nátěrové hmoty). Otázkou je, zda bude doba po covid-19 dobou s covid-19 či jinými viry… Třeba se ještě více rozevřou nůžky mezi realitou a požadavky (bruselských) environmentálních předpisů, mezi běžným životem a výkřiky a kampaněmi zelených aktivistů.

„Během krize se ukázalo, že u obalů je nejdůležitější zabezpečení ochranných funkcí a snadné manipulovatelnosti “

Miloš Lešikar – Asociace českého papírenského průmyslu

Otázka luxusního potisku a náročného zušlechťování je až podružná. U e-commerce si pak zákazníci vybírají přímo příslušné zboží (buď ve spotřebitelském balení, ale častěji tak jak je – nebalené) a vlastně ani nevědí jak a v čem jim nakonec domů přijde zabalené.

Pokud tedy lze hovořit o dlouhodobých dopadech koronavirové epidemie na výrobu obalů z papíru, lze čekat zvyšování podílu jednodušších a méně zušlechtěných obalů. To by pak sekundárně a za předpokladu řádného třídění a recyklace mohlo vést k vyšší udržitelnosti.

„Pozitivní efekt na obaly z vlnité lepenky má e-commerce“

Walo Hinterberger – předseda, Svaz výrobců vlnitých lepenek

V průběhu celé krize byly papír a lepenka jako hlavní surovina dostatečně dostupné, import papíru se občas opozdil jen při transportu přes hranice. Nahoru letěly ceny barev, protože etanol nutný pro produkci barev směřoval primárně do výroby dezinfekčních prostředků. Další komplikace souvisela s údržbou. Servisní a instalační technici z dodavatelských firem nemohli přenocovat v závodech, kde pracovali, protože hotely zavřely (zpočátku nesměli do země ani zahraniční pracovníci).

„Koronakrize posílila plastové obaly“

David Hausner – ředitel, Plastikářský klastr

Pozitivní je, že vždy v dobách celospolečenských a ekonomických abnormalit se české firmy začnou chovat stejně jako čeští občané – začnou více přemýšlet, improvizovat, hledat nové možnosti, řešení a uplatnění. Tak tomu bylo i v období 2008–2010. A to je dobrý základ pro inovace a zlepšování pozice na trhu.

Text: Kateřina T. Osterroth

Foto: Billa CZ, Nestlé Česko, Tierra Verde, Smurfit Kappa, Greiner Packaging, Shutterstock, archiv

Článek vznikl v rámci 3. ročníku kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství, který každoročně pořádá VŠCHT Praha. Více informací na webu cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi.