
Široká nabídka nealkoholických nápojů oslovuje úctyhodně rozsáhlou cílovou skupinu spotřebitelů. Nabídka nápojů různých chutí, aromat, složení i trvanlivosti je však i velkou výzvou pro obaláře s různým výrobním programem i technologiemi. Vedle výrobců primárních i sekundárních obalů je nealko trh i jedním z hlavních sortimentů pro producenty etiket.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 106/2020. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v luxusním tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro výrobce baleného zboží.
Skleněné i plastové láhve, nápojové kartony a plechovky, stojací sáčky, BIB (bag-in-box) na mošty, ale i přepravky, lepenkové či flexibilní multipacky tvoří stručný průřez běžně používaných obalů na nealkoholické nápoje. Tak, jako tento segment má i určité výkyvy, co se týče změn chutí, módních, zdravotních nebo enviromentálních trendů či sezonního období v závislosti na počasí, dotýkají se tyto změny i obalové produkce.
Hojně diskutovaným tématem proměny od počátku milénia k současnosti je v tomto segmentu objemový příklon spotřebitelů směrem k PET obalům i přesto, že v řadě průzkumů a anket hodnotí příznivěji obaly skleněné. Ty si naopak z dlouhodobého hlediska udržují postavení prémiového typu kvalitativně vyšší formy balení. Proměny spotřeby a demografických změn stojí za nebývalým zájmem o nápojové plechovky, které dlouhá léta českého spotřebitele majoritně příliš neoslovovaly. S nástupem generace Z a s rostoucí popularitou energetických nápojů došlo na tomto trhu k příklonu oblíbenosti dokonce i v produkci alko, tedy piva, které na našem poměrně konzervativním trhu bylo spjato téměř výhradně se skleněnými obaly.
K velkým změnám však došlo v průběhu posledních 20 let i v sekundárním balení, kde si spotřebitel oblíbil místo vratných plastových přepravek (které se posunuly více do oblasti restaurací a dalšího typu pohostinství jako logisticky výhodný přepravní obal) multipacky flexibilního charakteru (obdobný posun v pivním sektoru naopak směřuje k multipackům lepenkovým). A jak se ukazuje, s dalšími sociálně-environmentálními změnami bude docházet k dalšímu přeskupení na trhu obalů i v dalších letech. V souvislosti se snahou omezit spotřebu plastů se vyvíjejí nejenom nové typy šetrnějších materiálů či se snižuje hmotnost obalu, tloušťka jejich stěn, výška plastových uzávěrů či posun od plastových multipacků směrem k lepenkovým variantám. Marketingovým trendem je v oblasti BIB posun od „klasiky“ plastového sáčku s ventilem v lepenkové krabici směrem ke stojacím pouch up, jak je tomu vidět i v případě produkce Smurfit Kappa.
Krása skla
Sklo nabízí nejenom dokonalou ochranu nealkoholických nápojů, minerálních vod či ovocných šťáv, ale i vizuální vjem čistoty a určité zdání ušlechtilosti či dokonce luxusu. Například Vetropack vyrábí lahve na nealkoholické nápoje ve velikostní škále od 0,25 l až po 1 l, mohou být nevratné nebo vratné. Nejoblíbenější barvy jsou bílá, zelená a všechny odstíny modré. Tomu odpovídá i novinka v podobě speciálního modrého odstínu, jak SB potvrdil Robert Halla, vedoucí prodeje lahví. Různé trhy mají různá specifika, například v Rakousku a Německu lze nalézt ve větší míře jednotné vratné láhve užívané většinou výrobců, což je ekonomické i ekologické zároveň. Na českém trhu je to více o odlišení se navzájem a vlastním designu lahví.
Obecným trendem je aktuálně zdravý životní styl, zdravá výživa, farmářské trhy, konzumace lokálních potravin. Všechny nápoje v této kategorii, a nejen nápoje, potřebují vlastní zajímavý obal. Určitým trendem jsou i retro tvary. Zatímco velcí hráči využívají ekonomickou i ekologickou výhodnost vratných lahví, lokální výrobci využívají lehčí nevratné láhve. Zde je tlak na cenu lahví tak, aby byli maximálně konkurenceschopní. To znamená tlak na výrobce, aby tyto láhve byly jednak lehké a jednak vyráběné v dostatečně velkých výrobních dávkách. Někteří využívají i výroby v přechodové barvě, ta vzniká při přebarvování tavicího agregátu z jedné barvy na druhou. Tato sklovina je obecně nabízena za nižší cenu. Díky velkým technologickým možnostem, které umožňují designovat u skla řadu tvarů, dochází k neustálému vývoji nových láhví přesně na míru zákazníka. K výrazným inovacím patří i zelená skleněná lahev na minerální vodu Fatra 250 ml, která získala ocenění Obal roku a zároveň i Cenu spotřebitele. Vzhled této láhve, kterou designoval Jan Čapek, je moderní a atraktivní, a to i díky siluetě tvořené tisíci krystaly.
PET, nebo plechovka?
Minerální i stáčené vody či limonády, určené k běžnému pití, zvláště ve vícečlenných rodinách či při cestách, spotřebitel naopak z praktických důvodů upřednostňuje v PET láhvích, které jsou lehké, dobře manipulovatelné a nehrozí jejich rozbití. Tyto láhve se u výrobce na linkách vyfukují z preforem, které jsou vyráběny procesem vstřikování. K velkým výrobcům preforem patří např. společnost Retal. Na českém trhu však je i řada výrobců – dodavatelů kvalitních PET láhví. Pro nealko nápoje vyrobí ve společnosti Dixi každý rok zhruba tři až pět nových tvarů. Převážně se jedná vždy o chráněný tvar (design), který je vytvářen společně se zákazníkem tak, aby byl bez problému vyrobitelný a funkční. Za současný hlavní trend společnost považuje snahu odlišnosti od ostatní konkurence, ať už tvarem, barvou, ekologickou stránkou obalu (využívání r-PET) a následně kompletním balením včetně etikety a skupinového balení a možnostmi recyklace. Praktické PET láhve jsou nabízeny v širokém portfoliu produktů na sirupy, minerální vody i další sycené či nesycené nealko nápoje i společností BOS. V nabídce lze nalézt i uzávěry na vyráběné láhve či odnosná ouška. Uzávěry jsou s pojistkou chránící poškození obsahu před prvním otevřením.
I když se s energy drinky také občas setkáváme ve spojení se sklem či plastem, zde si spotřebitel přece jen mnohem více oblíbil plech. Na českém trhu se etablovala společnost Ball Beverage Packing Czech Republic, která jen v západočeském závodě vyrobí ročně z hliníkových svitků 600 milionů plechovek. Hliník, ze kterého se nápojové plechovky vyrábějí, je navíc i přes komplikovanou a energeticky náročnější výrobu z bauxitu díky své téměř neomezené recyklaci spotřebiteli vnímán nejenom jako typ obalu, který moderního spotřebitele oslovuje svým designem i manipulací, ale i „zeleně“. Z jedné hliníkové plechovky o hmotnosti 10 g se po zbavení laků a barev získá 9,8 g hliníku pro následné přetavení. Po něm v novém hliníkovém ingotu zůstává 9–9,6 g hliníku k novému zpracování (ztráty dvě až deset procent jsou způsobené oxidací).
Svět flexibilních materiálů
Flexibilní fólie se v segmentu nealko nápojů uplatňují jako obal primárního charakteru (především stojací sáčky) a především v sekundárním balení. Cílem je v tomto případě utvořit dobře manipulovatelnou skupinu obalů v podobě flexibilního multipacku, obvykle z PE fólie. Zajímavé bylo, že lehké multipacky si ve spojení s PET láhvemi spotřebitel velmi rychle oblíbil, ale producenti vod zpočátku podceňovali marketingový potenciál sekundárního balení. V současnosti se naopak již poměrně běžně setkáváme s potištěnými plochami multipacku, které v podobě brandu či reklamního sdělení posiluje spotřebitelovu loajalitu k oblíbené značce. K nejznámějším producentům fólií na multipacky patří moravská společnost Granitol. Jednovrstvé či náročnější koeextrudované fólie jsou určeny zejména pro skupinové balení PET lahví a plechovek o objemu 0,3 až 2 l. Nízký zákal a vysoký lesk zvyšují společně s dobrou potiskovatelností atraktivitu obalu jako nosiče reklamního sdělení. Dalším plusem je pevnost fólií a tím i dobrá nosnost celého obalu. Vícevrstvá koextrudovaná fólie má navíc vyšší pevnost a tažnost fólií umožňuje jejich užití v nižší tloušťce, než je dosud běžně používáno. To má značný ekonomický efekt – snížení hmotnosti fólie na jedno balení a tím i nákladů na dopravu fólií a na likvidaci odpadu.
Standardní i přidaná hodnota etiket
Zatímco nápojové plechovky jsou obvykle potištěné nepřímým tiskem z výšky (slangově nesprávně suchým ofsetem), plastové i skleněné láhve jsou obvykle etiketovány. Etikety na obalu neplní pouze informačně-označovací funkci, ale dotvářejí celkový design láhve. Etikety vyrábí například společnost OTK Group. Potisk může být realizován prakticky jakoukoli tiskovou technikou v závislosti na typu grafiky, nákladu a potiskovaném substrátu. U zakázek s vysokou druhovostí nebo proměnnými daty lze využívat speciální digitální tisk.
V Kolíně sídlí i další výrobce etiket, společnost Colognia press. Společnost, která disponuje super kvalitním technologickým zázemím, produkuje všechny typy etiket, i když právě nealkoholické nápoje v sortimentu převažují. Etikety na alkoholické nápoje jsou z hlediska technologií daleko náročnější, protože produkt reprezentuje vyšší přidanou hodnotu, a proto se používají různé formy zušlechtění, jako např. ražba, embossing, speciální typy lakování apod., ovšem etikety na nealkoholické nápoje jsou obvykle jednoduššího charakteru. I když to není úplně pravidlem, nealkoholické nápoje jako předmět denní spotřeby zpravidla u etiket nevyužívají hodnotnější materiály. Vývoj ve společnosti kopíruje potřebu trhu zákazníků. I z tohoto důvodu v Colognia press v poslední době rozvinuli segment rukávových etiket (shrink sleeve). S ohledem na enviromentální aspekty dokáží zákazníkům nabídnout nejen podélnou perforaci, ale i příčnou perforaci, která usnadňuje sejmutí etikety z primárního nápojového obalu. Toto řešení je přívětivější k životnímu prostředí a umožňuje lepší recyklaci.
Dalším výrobcem etiket je moravský S&K Label. Aby byl výrobek atraktivní a snadno rozpoznatelný v obchodě a zapamatovatelný pro spotřebitele, využívají zde velké množství tiskových i zušlechťovacích technologií na různé typy materiálů (metalické a holografické fólie, transparentní fólie, strukturované papíry, transparentní materiály včetně no-label-look).
„Enviromentální posun u shrink slevu“
Aleš Paula – obchodní ředitel, Colognia press
O substrátech pro výrobu smrštitelných etiket se vede řada diskusí ohledně eliminace jejich environmentálního dopadu. Pozitivním směrem v oblasti rukávových etiket ve světě je trend v používání materiálů na bázi PET či OPS. V České republice byl zatím standardem substrát PVC. V poslední době vidíme posun směrem k používání materiálů bez obsahu PVC.
„Více regranulátu“
Robert HAMAN – obchodní ředitel, Granitol
Hlavními trendy u plastových fólií na balení nápojů jsou fólie s podílem regranulátu (od 10 % do 100 %), snižování tlouštěk či omezování množství potisků v návaznosti na požadavek na transparentní regranulát. Inovací v návaznosti na požadavky cirkulární ekonomiky je nový typ fólie s podílem regranulátu.
Text: Jana Žižková